Loketská místní dráha

Z historie trati Krásný Jez – Nové Sedlo u Lokte

Dráha Nové Sedlo – Loket

Trať Krásný Jez – Loket navazuje na první železniční spojení města, které vzniklo o
rovných čtvrt století dříve.
Již od roku 1864 usilovalo město Loket o připojení na síť v té době se rozvíjejících
železnic. Podnětem k těmto snahám bylo také zahájení provozu na trati Buštěhradské dráhy,
která od roku 1871 míjela město jen v několik málo kilometrů vzdáleném Novém Sedle. Cesta na
stanici, která nesla jméno Loket, trvala z města pěší chůzí necelou hodinu.
Tak se například v roce 1870 objevila myšlenka na zřízení koněspřežní dráhy, která
měla vést ze stanice Nové Sedlo přes Loket až do Mariánských Lázní. Plány na tuto dráhu
zhatila hospodářská krize, která postihla rakousko – uherskou monarchii v roce 1873. Ale i
nadále se představitelé Lokte snažili o připojení města na Buštěhradskou dráhu, čemuž alenepřáli představitelé této společnosti.
Zlom nastává v roce 1875. 30. března vyšel zákon č. 42 o drahách nižšího řádu, který
zásadní měrou usnadňoval výstavbu vedlejších tratí. Loketští byli první v celé monarchii,
kterým se podařilo tohoto zákona plně využít. Již následující rok je uzavřena smlouva
s inženýrem Heinrichem Böhmem a Hermannem Schwindem, v níž se oba zavázali, že vybudují
na svůj vlastní náklad dráhu mezi Loktem a Novým Sedlem. Koncesní listina, jež byla vydána
25. ledna 1877, stanovila termín zahájení provozu nejpozději do jednoho a půl roku. Stavba se
však rozběhla velmi úspěšně a všechny práce byly hotovy za necelých devět měsíců. 15. října
1877 tak mohl na nové trati vyjet první vlak.
Dráha byla soukromým majetkem firmy „Kaiserliche – königliche Elbogener Lokalbahn
– Gesellschaft Böhm, Schwind und Co.“. Podnik řídili sami majitelé, bez existence správní rady.
Trať nebyla určena pouze pro napojení města Lokte na železniční síť, ve kterým byla
jediným významným průmyslovým podnikem porcelánka Springer und Copany (později Epiag,
nyní závod a.s. Karlovarský porcelán Thun), ale i pro hnědouhelné doly loketské pánve. Trať
vedla přes Loučky (tehdy Grünlas) do Nového Sedla (Neusattl) a měla celkem pět zastávek.
Krátké vlečky byly postaveny k Redlerově parní cihelně v Loučkách, k lignitovému dolu
v Novém Sedle a k dolům Helena, Kateřina a Vincenc. Poslední z nich vlečku již měl – spojovala
jej s novosedelským nádražím. Bez odboček k průmyslovým podnikům měřila dráha 5,298 km.
Vinula se v ostrých obloucích o poloměru až 150 m a ve své střední části měla\ i značné stoupání
(25 promile). Na pěti místech bylo nutno zbudovat v žulovém masivu zářezy. Střediskem
provozu dráhy bylo nádraží v Lokti, kde kromě odbavovací budovy bylo skladiště a malá
výtopna pro lokomotivy. Dráha nebyla vybavena ani telegrafem, ani jiným signalizačním či
zabezpečovacím zařízením. Při jedné provozované lokomotivě a nejvyšší povolené rychlosti 12
km v hodině toho ani nebylo třeba.
Osobní a nákladní dopravu obstarávaly dvě malé parní lokomotivy a vlastní vozový
park. Zajímavostí trati byl parní vůz z produkce smíchovské firmy Ringhoffer, který byl ale
záhy převeden na místní dráhu Olomouc - Čelechovice (na Hané).

V roce 1902 dosáhla Lokte i spojovací dráha, vedená centrálními partiemi Slavkovského
lesa (na tehdejších mapách bychom toto pohoří ovšem nalezli pod názvem Císařský les) od
Krásného Jezu (Schönwehru). Výchozí stanice dráhy se nacházela na trati Mariánské Lázně –
Karlovy Vary dolní nádraží. Stavba této lázeňské trati byla schválena již v roce 1882, stejně jako
zřízení odbočné trati do Lokte. Zahájení výstavby oddalovaly problémy s jejím financováním a
tak teprve po udělení státní subvence ve výši 300 000 zlatých byla 5.prosince 1895 stavba
zahájena. První vlak z Mariánských Lázní do Karlových Varů 17. prosince 1898.Práce na trati Krásný Jez – Loket byly zahájeny 12. října 1899. 12.listopadu 1902 projel
Horním Slavkovem první pracovní vlak, slavnostní zahájení dopravy se uskutečnilo téhož roku
7. prosince.
V souvislosti s výstavbou trati z Krásného Jezu dochází k zásadní přestavbě nádraží
v Lokti. Do provozu jsou dány nová odbavovací budova a nová výtopna.
Trať překonávala náročný horský terén s největším stoupáním až 34 promile. Na úseku
dlouhém 15 km byly postaveny čtyři tunely, 4 velké kamenné viadukty a velký ocelový most
přes Ohři. Výstavba náročného a ještě dnes obdivovaného inženýrského díla stála 230.000
zlatých tehdejší měny.
V roce 1925 byla trať, stejně jako dráha z Mariánských Lázní do Karlových Varů,
zestátněna. Stává se součásti ředitelství státních drah Praha sever (od 1. srpna 1932, kdy je toto
ředitelství zrušeno, řídí zdejší trať ŘSD v Plzni).
Ke dni 15. května 1927 je v úseku Schönwehr- Nové Sedlo zavedena zjednodušená
dopravní služba.
Počátkem 30. let je na trati v rámci zefektivňování provozu zavedena doprava osobních
vlaků motorovými vozy. Jednalo se o tzv. „věžáky“, malé motorové vozy z kopřivnických závodů
Tatra, které se vyznačovaly jedním řidičským stanovištěm uprostřed vozu nad úrovní vozové
skříně. Oba traťové úseky splývají po stránce provozní a udržovací v jediný celek.
Poválečné období
V březnu 1945 přibyla do Horního Slavkova americká armáda. 27. června téhož roku
sem dorazil motorový vůz s osidlovací komisí ředitelství státních drah v Plzni k převzetí stanice
do československé správy.
V roce 1946 byly zahájeny v okolí Horního Slavkova první kutací práce Jáchymovských
dolů. V 50. letech dvacátého století dráha nabývá na významu. Stává se tak díky rozsáhlé těžbě
uranu, která pod vedením sovětských poradců probíhá v oblasti Slavkovského lesa. K tomuto
účelu jsou zřízeny rozsáhlé vlečky na Ležnici a přímo v Horním Slavkově.
Koncem 50.let je v souvislosti s postupující těžbou uhlí koncový úsek trati mezi
Loučkami a Novým Sedlem u Lokte zrušen a trať nově zakončena v Chodově. Tento stav trvá až
do roku 1980, kdy je zprovozněna přeložka hlavní trati v úseku Chodov –Sokolov včetně nového
napojení dráhy do nové železniční stanice Nové Sedlo u Lokte.
Od roku 1989 do současnosti
V 90. letech se zhoršuje technický stav trati v úseku Krásný Jez – Loket natolik, že ke
dni 1. června 1997 je na tomto úseku zavedena dlouhodobá výluka. Poslední vlak projel trať
z Lokte do Krásného Jezu předchozí den, tj..31. května 1997. Slavnostního ukončení provozu,
které připravil železniční spolek Klub M 131.1 Sokolov, se kromě zástupců dotčených obcí
zúčastnili i členové Parlamentu ČR – senátor JUDr. Jiří Vyvadil a poslanec Ing. Rudolf
Tomíček. Na pravidelných vlacích byly tento den nasazeny historické motorové vozy M
131.1266, 820.035 a 820.100.

Osobní přeprava byla zajišťována náhradní autobusovou dopravu v úseku Bečov nad
Teplou – Loket (postupně autobusy firem ČSAD Autobusy Plzeň, a.s., Lexatrans Čistá a ČSAD
Autobusy Karlovy Vary, a.s.), nákladní přepravu si jednotlivé podnikatelské subjekty zajišťují
prostřednictvím silničních motorových vozidel. Několikeré úvahy o pronájmu tratí s její
následnou rekonstrukcí a obnovením provozu skončily neúspěchem. V roce 2001 tak byly
náklady na zprovoznění traťového úseku Krásný Jez – Loket vyčísleny částkou 195 milionů Kč.
Dnem 14. prosince 2003 dochází k omezení náhradní autobusové dopravy, kdy je tato
provozována pouze čtyřmi páry spojů v úseku Bečov nad Teplou – Horní Slavkov a zpět.
Správou železniční dopravní cesty Praha je v současné době připravováno zrušení
traťového úseku Krásný Jez – Loket.